Hadrianus – císař cestovatel

Jeho osobní zájmy se upínaly hlavně k praktickým a vojenským záležitostem, ale Hadrianus se vyznačoval velkými znalostmi literatury, umění, filozofie, přírodních věd a smyslem pro krásy přírody. Ovládal latinu, řečtinu, byl činný ve verších i próze. Ale byl marnivý, náladový, svéhlavý a až ukrutný. Nosil plnovous, který byl znakem mudrců a tím zavedl novou císařskou módu.
toskánsko kostel

Nepokračoval v Traianově výbojné politice, protože si uvědomoval malou rentabilitu válečných výprav, kdy bylo v plánu podmaňovat si vzdálené země. Soustřeďoval se na upevnění impéria v rámci současných hranic, protože jejich obrana byla reálná. K nelibosti vojensky naladěných senátorů stáhl hranici Říma zpět k řece Eufrat. To znamená, že opustil Traianem dobyté východní provincie. Dokonce uvažoval o vyklizení Dákie, ale protože oplývala značným nerostným bohatstvím, ponechal si ji. Od té doby se jeho politika spíše soustředila na strategickou obranu. Krátce po návratu do Říma musel táhnout k hranici na dolním konci Dunaje, kde došlo k nepokojům.

Vládl 21 let a přes polovinu této doby strávil mimo Itálii po provinciích impéria. Nebylo to jen z nějaké nutnosti, ale byl nadšeným turistou a toužil znát potřeby provinciálů z první ruky. Province už nebyly jen podmaněnými územími, ale regiony s vlastní identitou. Při těchto cestách, vedených často do hraničních oblastí, prováděl inspekce stavu armády.

Všichni se podivovali nad tím, že jej na cestách často doprovázela manželka Sabina a početní úředníci, kteří měli zařízené kanceláře ve vozech. Sám dovedl ujít dlouhé úseky cest pěšky jako obyčejný voják.

Měl vášeň pro starožitnosti a vůbec o umění.

Ve městech, do kterých zavítal, dohlížel na správu, konal vojenské přehlídky, stavěl a obnovoval silnice, chrámy, pomníky vodovody, mosty a ulevoval finančním potížím.
sochy ve Vatikánu

Vzhledem k jeho obdivu stavitelství nechávalhttps://www.evus.cz/hadrianus—cisar-cestovatel/  do svého města přidávat poznatky z výprav, kdy docházelo při stavbě k propojení prvků římské, řecké a egyptské architektury.

Před útoky barbarských kmenů nechal v jižních provinciích Afriky a na severu Británie postavit obranný val (Hadriánův val).

Mnohým městům dal vyšší práva a v některých krajích vznikala nová městská střediska.

Na územích, která dobyl, zaváděl řadu občanských, správních a politických reforem.

V Římě nechal postavit mohutné mauzoleum (mausoleum Hadriani, dnes nazývaný Andělský hrad). Jsou tu pohřbeni římští císaři od Hadriana po Caracallu.

Pro rozvoj školství zřídl v r. 135 Athenaeum, kde se na vysoké úrovni vyučovala rétorika, literatura a filozofie. V tomtéž roce dal postavit chrám Venuše a Říma.

Villa Adriana (Hadriánova vila) pochází z druhého století. Je to císařská rezidence o rozloze cca 120 hektarů.  Bylo to takové malé město s císařskými paláci, stadionem, lázněmi, divadlem, tělocvičnou, hipodromem, chrámy a knihovnou. Stály tu domy pro hosty, prostory pro personál a vše doplňovaly sochy, fontány a zahrady.

Hadrianus – císař cestovatel
2 (40%)1